|
|
Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči
Duchoň, Jan ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Diplomová práce Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči 11 ABSTRAKT Východiska: Tato diplomová práce se zabývá účinkem farmakologického přístupu topického anestetika EMLA a nefarmakologického přístupu vizuální distrakce na proce- durální bolest a strach při zavedení periferního žilního katétru (zkr. PŽK) u dětí v pro- středí intenzivní péče. Cíle: Cílem teoretické části práce bylo přinést systematický přehled relevantních studií, které se zabývaly účinky farmakologických i nefarmakologických intervencí na zvládání procedurální bolesti a strachu z ní u dětí od 6 do 18 let při zavedení PŽK. Cílem empirické části práce bylo zjistit, zda je použití topického anestetika EMLA u dětí od 8 do 18 let věku podstupujících zavedení PŽK účinnější ve snižování procedurální bolesti a strachu z bolesti než vizuální distrakce a zda je úroveň procedurální bolesti u těchto dětí s ohle- dem na poskytnutou terapii ovlivněna sociodemografickými a klinickými proměnnými. Metodika: Systematické vyhledávání probíhalo v pěti relevantních databázích dle para- metrů PRISMA. Do systematického přehledu bylo zahrnuto n = 16 randomizovaných studií. Do prospektivní, randomizované studie bylo zařazeno n = 90 pediatrických pacien- tů ve věku od 8 do 18 let, podstupujících zavedení PŽK, kteří byli od dubna 2022 do února 2023...
|
|
|
Problematika dávkování při aplikaci gravitační infúze.
PAVLOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se věnuje problematice dávkování gravitační infuze. Práce je rozdělena na část teoretickou, která popisuje infuzní terapii, techniky způsobu podání infuzí a invazivní vstupy. Byly stanoveny dva výzkumné cíle: zmapovat rozdíly ve výskytu chyb při dávkování gravitačních infúzí ve vztahu k zaměření oboru ošetřovatelství (chirurgické a interní obory) a zjistit specifika práce sestry při podávání gravitačních infúzí. K prvnímu cíli byla stanovena hypotéza, H1: Existují rozdíly ve výskytu chyb při dávkování gravitačních infúzí ve vztahu k zaměření oboru ošetřovatelství (chirurgické a interní obory). K druhému cíli se vztahují dvě výzkumné otázky, VO1: Jaké jsou zásady podávání gravitačních infuzí? a VO2: Jaké jsou zásadní problémy v oblasti podávání gravitačních infúzí? Výzkumné šetření kvantitativní části proběhlo formou dotazníkové šetření na sociálních stránkách s celkovým počtem 105 respondentů. Výsledky byly graficky zpracovány a doplněny o slovní komentář. Hypotéza byla ověřena pomocí chí-kvadrát testu. U hypotézy H1 vyšel výsledek chí-kvadrát testu p= 1,70 %, který byl srovnán s hladinou významnosti 5 %. Z výsledku tedy vyplývá, že platí HA: Na chirurgickém a interním oddělení nedochází k rozdílnosti ve výskytu chyb v oblasti dávkování gravitačních infuzí. Kvalitativní část výzkumu proběhla formou nestandardizovaného strukturovaného rozhovoru se čtyřmi sestrami, jež pracující na interním nebo chirurgickém oddělení. Tato část sloužila k seznámení se se zásadami podávání gravitačních infuzí a zásadními problémy v oblasti podávání infuzní terapie. Výzkumné šetření ukázalo, že sestry nemají dostatek informací o možnostech výpočtu rychlosti gravitační infuze, anebo jej nevyužívají z důsledku zdlouhavosti nebo složitosti. Tato bakalářská práce může sloužit sestrám jako inspirace pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče o pacienta.
|
|
| |
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o žilní vstupy
CHMELÍČKOVÁ, Anna
Cílem naší bakalářské práce, která je na téma "Problematika ošetřovatelské péče o žilní vstupy", je tuto problematiku zmapovat a vytvořit informační nebo studijní materiál týkající se ošetřovatelské péče o žilní vstupy. V první řadě jsme se zaměřili na žilní vstupy jako takové. Porovnali jsme centrální vstupy s těmi, které se zavádějí do periferního řečiště, z obou jsme vybrali zástupce a ty následně popsali. Podrobněji pak byla sepsána ošetřovatelská péče o žilní vstupy a poté i jednotlivá specifika péče u konkrétních katétrů. Za zmínku stojí především předání informací o novinkách venózních vstupů, jimiž jsou periferně zavedený centrální žilní katétr (PICC) a intravenózní port, oba zaváděné do centrální žíly a Midline katétr, jenž patří do skupiny periferně zaváděných. Ve zbývající části práce jsme se zabývali samotnou problematikou ošetřovatelské péče o žilní vstupy. Zde jsme nastínili největší problémy, jimiž jsou katétrová infekce, včetně infekční flebitidy a infekce krevního řečiště. Tyto komplikace jsme popsali podrobně i s jejich dopady jak na pacienta, tak na poskytovatele zdravotních služeb. Katétrová infekce je komplikace, které zdravotníci mohou dobře předcházet, neboť prevencí tohoto problému je dodržování bariérové ošetřovatelské péče, dodržování přísných aseptických pravidel a/nebo informovanost zdravotnických pracovníků i pacientů o celé této problematice. Riziko vzniku infekce je při zavedeném žilním katétru vždy. Proto chceme, aby hlavním přínosem bakalářské práce bylo uvědomění si rizik a potenciálních komplikací při nedodržování zmíněných preventivních opatření a zamyšlení se nad důležitostí prevence v souvislosti s ošetřovatelskou péčí o žilní vstupy. Informace o žilních vstupech, o jejich ošetřování a o problematice ošetřovatelské péče o intravenózní katétry byly nalezeny ve vědeckých publikacích, v databázi PUBMED, v odborných časopisech, ve Věštnících Ministerstva zdravotnictví, v ošetřovatelských standardech, v klinicky doporučených postupech nebo na webové stránce Společnost pro porty a permanentní katétry.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřování periferních žilních vstupů
Černohorská, Jitka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Ulrych, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřování periferních žilních katétrů. Teoretická část práce je věnována základním pojmům, jako je ošetřovatelská péče, periferní žilní katétr a komplikace s ním spojené. Velká pozornost v této práci je soustředěna na ošetřovatelskou péči před zavedením, při aplikaci katétru a po jeho zavedení. Práce nás dále seznámí s komplikacemi katétrových sepsí, které jsou následkem nozokomiálních infekcí. V praktické části byla použita kvantitativní metoda formou anonymních dotazníků a skryté pozorování. Šetření bylo provedeno v Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici v Praze na různých odděleních intenzivní péče. Ze získaných dat bylo zjištěno, že 50,00 % respondentů používá při převazu periferního žilního katétru ke krytí netkanou textilii a 50,00 % respondentů používá fólii. Dále se zjistilo, že při zavádění periferního žilního katétru používá rukavice 88,10 % a při jeho převazu 82,14 % respondentů.
|
|
|
Srovnání ošetřování cévních vstupů na JIP a standardním oddělení
Vašková, Marcela ; Tomanová, Alena (vedoucí práce) ; Petrášková, Hana (oponent)
(teze): Ve své diplomové práci jsem se rozhodla věnovat problematice ošetřování cévních vstupů na JIP a standardním oddělení. Tento ošetřovatelský problém můžeme nalézt v podstatě na každém lůžkovém oddělení. Každá zdravotní setra se za svoji pracovní kariéru setká s cévním vstupem. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. První teoretická část se zabývá historií cévních vstupů, přehledem základních cévních vstupů a edukačním procesem. Z cévních vstupů se práce zaměřuje především na centrální žilní katétr a periferní žilní katétr. Druhá empirická část je zaměřena na vyhodnocení provedeného průzkumu, využívají se zde metody výzkumu a statistického zpracování získaných dat. Před začátkem výzkumu byly stanoveny 4 hypotézy. Celkem 3 hypotézy byly po statistickém vyhodnocení dotazníku potvrzeny, jedna hypotéza se průzkumným šetřením nepotvrdila. Dotazník vyplňovaly sestry ze standardního oddělení a jednotek intenzivní péče. V závěru je zhodnocení práce. Klíčová slova Cévní vstup, periferní žilní katétr, centrální žilní katétr, ošetřování, převaz, asepse, infekce, sestra, pacient
|
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
host ::
RSS.